Pyžamka

Dvě pyžama pro syna, nějak zase povyrostl :-)

Šusťákové gaťky pro Justýnku

Kalhoty na písek tentokrát v šusťákové variantě s bavlněnou podšívkou. Jsou stejného střihu jako softshellové gaťky, ale trochu zmenšené, protože nejsou šité pro moji dcerku, ale kamarádčinu. Doufám, že se budou líbit: já bych teda ještě moc ráda přidala nějakou tu stužku, obrázek nebo aspoň veselou nažehlovačku, ale mám smůlu, kamarádka si to přála jen tak :-))

Z tohoto šusťákového materiálu jsem šila prvně a budu muset ještě potrénovat. Nějak se mi to trochu vlní ve švech a vylámala jsem na něm asi 4 jehly... příště to bude určitě lepší ;-)

Softshellové gaťky s beruškama pro Berušku :)

První část softshellové soupravy pro dcerku je hotová: dneska jsem došila gaťky. Na kalhoty jsem použila stejný střih jako na tepláčky, ale trochu jsem ho upravila dle svých představ pro kalhoty na ven :-))

Zase tričko se zvířátky z džungle

A ještě dcerce chybělo tričko s motivem džungle :-))

Jarní kočičky, z nich letní šatičky

A zase úplet z Lillestoffu - některým je těžko odolat :-)) Trošku s předstihem vznikly šatičky pro dcerku mou a holčičku mojí kamarádky. Opět problémy s vlněním úpletu při prošívání jako u župánku s krokodýly, ale naštěstí je výstřih s rukávy stejně řasený, tak se to ztratí ;-)

Dcerka je větší, šatičky jsou dole s bílým lemem, obrázkový úplet z obou stran.

Dětský župánek podruhé

Ano, ano, původně byl župánek pro syna plánován na zimní (lednovou) dovolenou... No co už, stejně jsme byli nabaleni až po střechu auta a kde ještě cpát dětské župánky :-))) Důležité je, že jsem prozřetelně začala šít tu největší velikost (u županu je poměrně jedno, že je o něco větší, rukávy se zahnou a šlapat si po něm na zemi nešlape) a než syn doroste do výšky 122 cm, určitě ho ještě vynosí ;-)

Pruhovaná čepička na jaro

Na čepičku z merino vlny už je opravdu trochu dost teplo, vrhla jsem se proto na pletení nějaké jarní pokrývky hlavy pro své milované děti. Myslela jsem, že nejdřív upletu synovi, pak dcerce, ale... znáte to: člověk míní, děti mění :-) Upletla jsem první pro syna. Schválně barevně do modra, pruhovanou, aby se mu hezky hodila k jarní bundičce. Měl ji asi dvakrát. Do doby, než jsem uklízela ve skříni a našla jeho loňskou trpasličí, o které jsem se domnívala, že už je mu malá. Hned se jí chopil, narazil na hlavu a od té doby chce chodit jen zásadně v ní. Naštěstí mu malá není :-)) Tu novou jsem ale nepletla zbytečně, dcerka miluje všechno, co vidí na svém bratrovi - a s velkou radostí se jeho osiřelé čepice ujala. Myslím, že nejvíc se jí líbí, že je první, kterou nemá se šňůrkama, a může zlobit mě i ostatní, kteří s ní chodí na procházku, že si jí sem tam sundá ;-)

A ještě dodávám, že čepičky jsou z mé oblíbené příze Hawai (bambus + bavlna) od Toptexu. Je moc příjemná, krásně se z ní plete. Jediná nevýhoda je, že se při prvním praní doooost hoooodně natáhne. Což mi nezbývá než řešit vypráním příze před pletením. A pak už je to v pohodě :-)