Můj první šicí stroj byl malý, růžový, na baterky. Doteď si na něj vzpomínám a těším se, že jednou koupím podobný i své dceři :-). Pak přišla léta, kdy už jsem chtěla něco "opravdového" - což nebyl problém, bydlela jsem doma s rodiči a když jsem se rozhodla zkoušet své krejčovské umění, půjčovala jsem si stroj mé maminky. Moc často to nebylo, spíš jsem chodila s přáním, co by mi mohla ušít ona :-)) Po svatbě jsem si ho také párkrát půjčila, až mi moje babička nabídla, že si můžu vzít její Veritasku.
Byl to stroj sice letitý, ale vzhledem k tomu, že moje babička nikdy nešila, byl vlastně úplně nový :))
Mám ho pořád a co jsem na dovolené (té rodičovské), používám ho stále častěji. Zpočátku jsem s ním byla více než spokojená a nic mi nechybělo. Opravdu, je skvělý. Jenže pak jsem objevila krásné úplety. Moc krásné a nemohla jsem jim odolat. A ačkoliv jsem si sehnala na svou milovanou Veritasku i kráčející patku, poučila se, jaké jehly mám mít, stále to nebylo ono. A začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych si pořídila nový stroj, který by měl i overlockový steh, případně i patku s ořezem. A uměl by i sám knoflíkové dírky! Ale přiznávám, že toho mého mi bylo líto. Vždyť mi věrně slouží a kdybych se nerozhodla, že by bylo fajn začít šít i trička "na parádu" i pyžamka či tepláčky by v kvalitě "na doma" a "na lítačku" hravě zvládl.
Ani nevíte, jak dlouho jsem v hlavě převracela pro a proti. Koupit si místo kvalitního funkčního starého stroje nový jen proto, že mi vyšije knoflíkové dírky a nějak se popere i s úplety? A pak se mi rozsvítilo. Přečetla jsem si na jednom blogu, jak si jeho pisatelka koupila overlock. A najednou jsem měla dojem, že tohle je to nejlepší řešení. Veritasku nezradím a overlock si stejně s úplety poradí mnohem lépe než by to dokázal obyčejný "obojetný stroj". Manžel nakonec taky souhlasil (myslím, že by mi dovolil koupit si klidně i slona, jen abych už konečně o tom přestala mluvit). A tak se novým členem mé šicí jednotky stal Brother M3034D (koupený zde). Pravda, při seznamování jsem narazila na nečekanou překážku: šití jsem odkoukala od svojí maminky, která je víceméně levačka, čili látku táhne pravou rukou. Ano, představujete si to dobře, protahuje jí tím otvorem ve stroji :) A já jsem to prostě převzala. Jenže overlock žádný takový otvor nemá!!! Hrůza, když učíte starého psa novým kouskům, to mi věřte. Ale naučí se to - co mu jiného zbývá :))
A výsledek: konečně jsem synovi ušila dlouho slibované tričko se zvířátky (úplet Lillestoff, koupený u Allyfabrics). Původně jsem chtěla ještě i oblemovat výstřih dvojjehlou. Bohužel se mi zase zlomila. A v žádné naší galanterii takovou vymoženost nemají (a nejen to, ale to by bylo na jiné a hoooodně dlouuuuhééé povídání). Takže až příjde poštou, snad tričko dodělám. Protože jestli tu jehlu zase zlomím, vybodnu se na to. Když vezmu, kolik stojí, vyšlo by to tričko fakt draho :)))
Žádné komentáře:
Okomentovat