Na čepičku z merino vlny už je opravdu trochu dost teplo, vrhla jsem se proto na pletení nějaké jarní pokrývky hlavy pro své milované děti. Myslela jsem, že nejdřív upletu synovi, pak dcerce, ale... znáte to: člověk míní, děti mění :-) Upletla jsem první pro syna. Schválně barevně do modra, pruhovanou, aby se mu hezky hodila k jarní bundičce. Měl ji asi dvakrát. Do doby, než jsem uklízela ve skříni a našla jeho loňskou trpasličí, o které jsem se domnívala, že už je mu malá. Hned se jí chopil, narazil na hlavu a od té doby chce chodit jen zásadně v ní. Naštěstí mu malá není :-)) Tu novou jsem ale nepletla zbytečně, dcerka miluje všechno, co vidí na svém bratrovi - a s velkou radostí se jeho osiřelé čepice ujala. Myslím, že nejvíc se jí líbí, že je první, kterou nemá se šňůrkama, a může zlobit mě i ostatní, kteří s ní chodí na procházku, že si jí sem tam sundá ;-)
A ještě dodávám, že čepičky jsou z mé oblíbené příze Hawai (bambus + bavlna) od Toptexu. Je moc příjemná, krásně se z ní plete. Jediná nevýhoda je, že se při prvním praní doooost hoooodně natáhne. Což mi nezbývá než řešit vypráním příze před pletením. A pak už je to v pohodě :-)
